Aktuality

18.01.2016 - Rekordní přelet Alp

V pondělí 18.1.2016 se nám podařil skvělý let přes Alpy. Startovali jsme v rakouském Zell am See a po tříhodinovém letu jsem přistáli v Itálii mezi Benátkami a Udine. Na podobný let jsem čekali čtyři roky, celou dobu co do Rakouska jezdíme na balonovou fiestu do Filzmoos. Let to pro nás byl rekordní ve dvou parametrech. V maximální dosažené výšce 6.229 metrů nad mořem a v maximální rychlosti letu 109km/hod. Pro přelet jsme museli používat kyslík. Balónem létá kde kdo. Ale na přelety jsme tu specialisti pouze my:-) více

20.12.2015 - World Air Games Dubaj 2015

Balonářskou sezonu jsme letos zakončili velice netradičně. V Dubaji se v první půlce prosince konaly Světové letecké hry, což je v podstatě olympiáda všeho, co létá. Jedná se o akci, která se obvykle koná každých pět let, nicméně světová krize způsobila, že tentokrát se hry konaly po osmi letech. Pořadatelství se ujaly Spojené arabské emiráty v čele s korunním princem šejkem Hamdan bin Mohammed bin Rashid Al Maktoumem, který je fandou všeho létajícího a zároveň vášnivým parašutistou. Soutěžilo se v přibližně patnácti leteckých disciplínách. Balonový závod organizoval Angličan Mike Howard, v civilním povolání pilot největšího dopravního letadla na světě A380 u Emirates, který v Dubaji dlouhodobě žije a zároveň létá balónem. Vzhledem k tomu, že se Mike se šejkem velice dobře zná a často ho vysazuje i z balonu, podařilo se uspořádat závody, na které asi nikdo z účastníků nezapomene. Zatímco jiné sporty měly v soutěžích jen několik nejlepších z celého světa, třeba akrobat Martin Šonka, který létá známý Red Bull Air Race měl v závodě jen sedm soupeřů, soutěž balonářů čítala sedmdesát účastníků, nejvíce ze všech sportů. Balony jsou pro média velice atraktivní a Dubaji jde hlavně o vlastní prezentaci. Proto šejk pozval sedm desítek nejlepších balonových týmů z celého světa. A pozvání to bylo se vším všudy, organizace byla dokonalá a šejk svými petrodolary rozhodně nešetřil. Jediné, co jsme si museli hradit, byla letenka. Ostatní hradil organizátor – ubytování, jídlo, plyn, startovné, půjčení auta, transport balonů apod. V programu jsme měli celkem osm tréninkových a deset soutěžních letů. Tréninkové lety probíhaly tak, aby balony byly maximálně vidět, a to ideálně přímo nad Dubají a jejími mrakodrapy. Balonové létání je specifické tím, že balon letí pouze ve směru větru. K řízení je možné využívat pouze rozdílných směrů větru v různých výškách. A toho se nám dařilo nad Dubají využívat v maximální míře. Ráno u moře obvykle foukalo od pevniny a ve výšce od moře. A to bylo přesně to, co zajistilo překrásné lety, které nadchly všechny přítomné. Takže obvykle start na travnatém klubovém letišti na pobřeží, poté let nad moře a po nastoupání let přes mrakodrapy do pouště, kde se dá velice snadno přistát, o to hůř ale dojet doprovodným autem. Nad mořem letěla většina účastníků poprvé v životě. Při jednom z letů se nám podařilo i několik doteků koše na hladinu vody, což je manévr v Čechách zakázaný – nedodržení bezpečné výšky. V Dubaji je povoleno vše, co je zajímavé pro kamery a média. Kolem „hejna“ balonů se vždy vznášelo několik televizních helikoptér, které každý náš let pozorně sledovaly. Lety balonů bylo nutné vždy koordinovat s ostatními sporty a hlavně s civilním leteckým provozem, který je v Dubaji velice intenzivní. Díky dobrým kontaktům měly ale balony ve všem přednost. Když byla nutná pro přelet mrakodrapů vyšší výška než obvyklých 2000 stop, tak bylo zařízeno, že balony mohly do 4000 stop. Ostatní letecký provoz se musel odehrávat jinde nebo výše. Tréninkových letů se nakonec uskutečnilo šest, všechny nádherné, v naprosto netradičním prostředí. Vlastní soutěž začala až v druhém týdnu leteckých her. U soutěžních letů je vždy kladen velký důraz na bezpečnost, takže byly přesunuty nad poušť nebo nad části města bez vysokých budov. Při honbě za výsledkem by se vždy určitě našlo několik odvážlivců, kteří by manévrovali mezi mrakodrapy. První soutěžní let se nám vůbec nepovedl, figurovali jsme až na 53. místě. Kvůli silnému větru bylo hodně letů zrušeno, a Davidu Strasmannovi z Německa musely k vítězství stačit pouze čtyři lety. Nám se po zlepšeném výkonu podařilo obsadit výborné 15. místo, druhý český balon pilotovaný Petrem Kubíčkem skončil o příčku níže. Výsledek byl v tomto případě až na druhém místě a to i přes to, že jsme závodili s kompletní světovou špičkou. Na prvním místě byl neskutečný zážitek, který asi v pamětech všech balonářů stěží překoná cokoli jiného. Třešničkou na dortu celé akce měl být po soutěži start balonů z ostrova vzdáleného asi 14km od pevniny. Na tento let se přihlásilo celkem 34 posádek, některé již byly na cestě z Dubaje domů, někteří piloti asi moc nevěřili v úspěch letu. My se na let přihlásili a stali jsme se součástí veliké logistické akce, která nemá v historii balonových letů obdoby. Start byl domluven z umělého ostrova, který je připraven k prodeji. Ostrov je naprosto pustý, je tam pouze písek. Na ostrov bylo potřeba dopravit 34 dodávek s nákladem balonů, terénní vozidla pro vytahování dodávek zapadlých do písku, jídlo a pití na celý den pro asi 200 lidí, další vybavení a podobně. O dopravu se od rána kyvadlově staraly dva speciální trajekty, které ovšem nebyly úplně přizpůsobené na dopravu vozidel na písečnou pláž. Takže od ráno do dvou hodin odpoledne probíhalo vylodění, většina dodávek zapadla hned na pláži a bylo nutné je vytahovat na pevnější písek na ostrově. Dodávky byly nutné jednak pro dopravu, ale také pro kotvení balonu. Všem bylo jasné, že na podobném ostrově bude zcela jistě foukat a balon je vždy ve větru nutné ukotvit k autu, jinak by odstartovat nedokázal. Vítr byl po celou dobu silnější, než se čekalo, navíc neměl ideální směr, hrozilo, že balony pevninu netrefí, a piloti budou nuceni přistát na moře. K dispozici byly tři rychlé záchranné čluny a několik helikoptér. Do posledních chvil se řešilo, zda odstartovat nebo ne. Nakonec se Mike ujal role průzkumného balonu a v silném větru, za pomoci několika posádek od ostatních balonů, odstartoval. Po několika minutách už do vysílačky hlásil „Go on, go on“, což znamenalo, že ve výšce fouká na pevninu. My se snažili, ještě s jednou ruskou posádkou, odstartovat balon Petra Kubíčka. Po dlouhém zápase s větrem, po propálení několika panelů a prasknutí jednoho nosného lanka Petr start vzdal, balon byl poškozen. Poté se pozornost asi deseti lidí soustředila na start ruského balonu. Tomu se po velkém úsilí podařilo odstartovat. Přišla řada na nás, ale bohužel pozdě. Do západu slunce zbývalo 45 minut, ve výšce rychlost větru výrazně pomalejší než na zemi, kolem 15 km za hodinu. Na bezpečná místa pro přistání bylo nutné uletět kolem 20 km. To nevycházelo, navíc jsme riskovali i poškození našeho balonu, start jsme museli zrušit. Rozjela se opět velkolepá logistická akce, jak vše z ostrova dostat na pevninu, což ještě zkomplikoval odliv a trajekty se nedostaly tak blízko k pláži. Celkem z ostrova odstartovala asi polovina připravených balonů. Většina s menším nebo větším poškozením, start za tak silného větru je za hranicí běžných pravidel. Všechny balony přistály v pořádku, některé ovšem po západu slunce na pláž, některé na hodně krkolomných místech. Ale všichni ve zdraví. Na YouTube je možné nalézt třeba video se švýcarským balonem, který při přistávání za silného větru do centra Dubaje urazil kus velkoplošné LCD obrazovky. To vše k baloningu patří, a proto ho máme rádi. A v Dubaji je možné vše, pokud to šejk podporuje. Dodatečně jsme se dozvěděli, že na jednom ze soutěžních cílů byl šejk osobně přítomen a sledoval manévry balonů, které přesně odhazovaly markery (soutěžní značky) na vyložený kříž. Byl prý nadšen a ptal se, kdy se bude podobná soutěž v Dubaji opakovat. Sice ho trápí nízké ceny ropy na světových trzích, ale třeba se v souvislosti se světovou výstavou EXPO DUBAJ 2020 balony do Dubaje vrátí Koho by zajímaly fotky, videa a další povídání o Dubaji a balonových letech, nechť přijde v pátek 8. ledna od 18 hod na promítání, které se bude konat v Hospodě na Bakově. Všem přeji hodně zdraví a štěstí do nového roku. David Línek více

chvilku po startu z letiště Vrchlabí

25.10.2015 - Sezóna ukončena dokonalým přeletem Krkonoš

Sezónu 2015 se nám podařilo ukončit naprosto dokonalým přeletem Krkonoš. Skvělé počasí, skvělá dohlednost, skvělý vítr, skvělá posádka. Start v 15:30 letiště Vrchlabí, přistání 17:25 v Polsku u obce Radomierz. No prostě paráda:-) více

04.10.2015 - veleúspěšná sezóna 2015

Sezóna 2015 ještě není u konce, ale určitě již nyní ji můžeme označit za veleúspěšnou. Podařilo se nám vyhrát mistrovství republiky, být stříbrní na otevřeném mistrovství Belgie a Holandska, přivést 17. místo z mistrovství republiky, pevně si udržet první místo v českém ranklistu, kvalifikovat se na světové letecké hry do Dubaje.... Podařil se nám odvozit opět rekordní počet pasažérů, podařilo se nám několik úžasných přeletů Krkonoš a Orlických hor, letěli jsme nespočet letů přes krásnou přírodu východních Čech. Každý let byl vždy pečlivě naplánován podle aktuálních povětrnostních podmínek, tak aby pasažéři viděli to nejatraktivnější. Jsem rádi, že nám důvěřujete a zachováváte přízeň. Naší odměnou je hlavně Vaše spokojenost:-) více

03.10.2015 - další přelet Sněžky přímo přes vrchol

V sobotu 3.10.2015 ráno se nám povedl opět krásný přelet Krkonoš a to přímo přes vrchol Sněžky!! Startovali jsme v 7:30 u obce Rudník a po necelých dvou hodinách přistáli na letišti Jelenia Góra!! Přeletu se zúčastnili ještě dva další balóny s kamarády, které jsme pozvali. A místo startu se nám podařilo zvolit tak dokonale, že po 40-ti minutách letu se naše koše nacházely přímo nad vrcholem Sněžky!! více